Dlouho jsem přemýšlela, zda má vůbec význam na tento "paskvil" psát recenzi. Načež jsem usoudila, že to může být zábavná, stresodbourávající aktivita. Také mne lákají nadávky rozhořčených mamin a plytkých fiflenek, které se ve filmu vidí a alespoň oněch 140 minut (zcela ztraceného času) žijí svůj vytoužený sen. Takže jdu do toho!
Možná se tak narodila - možná je opravdu šereda
Jsem si vědoma, že se nejedná o žádnou novinku filmografie. Snímek je starý čtyři roky, což se o hlavních aktérkách říct nedá. Navzdory X procedurám botoxu a vidmo i detoxu, vypadají hrdinky opravdu hrozně. Dokonce jsem si párkrát promnula oči a šla s prachovkou utřít televizi, v domnění, že jsou na ní pavučiny (žádné tam nebyly). V tomto Carrie, Mirandě, Charlotte ani Samantě žádný kousek od značky Dior ani Louis Vuitton nepomůže, o Maybelline nemluvě! Opomenu-li skutečnost, že film je jedna velká chodící reklama na spoustu světových značek, které přímo bijí do očí, musím s čistým svědomím konstatovat, že větší kravinu jsem už dlouho neviděla.
Paříž, Řím, Tokio, Ochoz u Brna
Čekáte-li od filmu jako kupříkladu já nějaký děj, zde se nedočkáte. Na ten se tu zapomnělo. Upřímně mi to celé přišlo jako by se Úsvit mrtvých natáčel v Disneylandu Spojených arabských emirátů. Do Abú Dhabí dojede parta strhaných a afektovaných Američanek (na iracionální pozvání jakéhosi šejka), z kterých jsou všichni pif paf. Ano, takhle se ve většině filmů Američané presentují. Svět jim leží u nohou. Ale musím je i pochválit. Místo otřepaných lokalit, kam ve filmech za dobrodružstvím vyráží nejčastěji: Paříž, Tokio, Řím a sem tam i ta naše nebohá matička Praha, se tentokrát rozšoupli a zesměšnili kulturu jedné asijské země. BRAVO!
Jedno prso plus jedno prso
Nechápejte mne zle. I já jsem milovníkem módy, ráda se podívám na "ženský film", ale tento snímek veškeré "ženské filmy" degraduje a zesměšňuje. Absence jakéhokoliv vtipu mne také nenechala klidnou. Ačkoliv bych velmi ráda napsala alespoň jedno pozitivum na obhajobu tohoto "díla" (jak by řekl můj dědeček: "To bylo teda dílo!"), musím sklopit zrak a zmáčknout tlačítko "publikovat" dřív, než si začnu něco vymýšlet. Ony totiž i ty kostýmy byly místy na "přesdržku"... A je jedno, jak moc byly krásné. Jsou věci, které by měly ctít i Američanky, zvlášť když jim z šat lezou obě prsa a nejsou u kamarádky na zahradě. Amen. Nebo spíš Alláh akbar?