Sadness

 

VŠEDNOST PŘÍTOMNOSTI

chybí mi...:

Radost z nečekaného dopisu

a křehké balíčky,

které vzkřísily ranní poštu.

Uschlý květ narcisu

i trn z bílé růže,

známka z jablečného moštu.

Básně a vyznání,

které jsem si nemusela přát,

hádky z radosti,

vše pozbývající svůj řád.

 

Minulost vem ďas.

leč ráda vzpomínám na dny,

kdys mi byl jedno.

Koneckonců jsem žena

a MUSÍM mít VŠECHNO.

 
 
ZVUKOMALEBNÉ DEŠTĚ    
 
Proč nemohu
vydat se naproti křídlům
vlaštovčím
by pohladily mé vlasy..
Pírkům
ospalým jak sám den
kdy zmámen je nočním chladem
Chci
topit se ve svých slzách
a ronit další..
Podlehnout
kletbě horší než je sen
jenž končí s Tvým umíráním..
A
nikdy mi neříkej lži
jen tu
že mne máš rád vždyť
zotročit
člověka Ti není cizí..
Stejně tak jako
neumět mi odpouštět
Vítr
bičuje křídla křehká
a z jizvy na srdci
mi krvácí den
který ve Tvých dlaních
měl být poslední..
Když v budoucnu
budoucnosti není
jen v minulá slova
smím se ohlížet?
Nač trápit se mám
s křídly jež se
zrcadlí
v bolesti
kterou jsem hýčkala
vždyť umírat je tak lidské..
V paměti leč neskoná nikdy
Tvých očí jas záře
zvukomalebné
struny
která se rozeznívá
na mé paži
vždy jen v tichu letního
deště
 
A proč tedy nezaprší?