Zrovna včera jsme byli s mým přítelem venku na Špilasu (pro ty méně zasvěcené mám na mysli bez-bezďáckej park u brněnskýho hradu Špilberk). Jasně, že s vínem. Mohli jsme sice zajít na děsně sofistikovanou výstavu grafik mistra Dalího, ale raději jsme si koupili hakýs za 28 korun, modrej portugal za kilo a šli vstříc novým zážitkům. Pochopitelně jsme se nad tímto poněkud infantilním činem pozastavili, nicméně vzápětí jsme ocenili svoje odhodlání vrátit se opět do doby, kdy nám bylo 16 let a všechno jsme měli takzvaně "na háku".
Alespoň 5x si nahrejem!
Zpočátku to šlo ztuha. Ono takovýto kopání ve dvou je všeobecně nelehká záležitost. Zejména když máte naraženou nohu, na což jsem malým nedopatřením zapomněla a hlavně to neumíte. Příliš ani nepomohla pozvolna přicházející tma. Ale cíl byl jasnej. Alespoň 5x si nahrát.
Po dvou hodinách a mega nervičkovejch stavech jsme si nahráli nakonec 6x! A konečně jsme se mohli jít věnovat dospěláckejm věcem jako bylo kouření žvár a chlastání vína. Ten obrovskej nával z mrtvýchvstání našeho dětství byl silnej kalibr! Asi je lehčí být dospělák, když se nad tím tak zamyslím. A tak tedy: pryč s dětstvím! Vždyť je to strašná dřina, když je vám skoro 30 a ráno jdete do práce, co vás nebaví!
A teď návrh na diskusi
Přemýšlela jsem včera nad tím, kde všechny ty děti jsou? Myslím ty, který bavilo lítat po venku, měly jedny kecky a domů byste je nedostali ani párem volů! Změnila doba naše děti? Změnila doba děti v nás?
Důkaz místo slibů:
